Soubor pohlednic z Thajska by nebyl úplný, kdyby mezi nimi chyběla zmínka o náboženském životě. Zatím jsme se tu setkali především z buddhismem. Je to nauka moudrá, neagresivní, mému srdci velmi blízká. Svědky jedné z velkolepých slavností jsme byli v někdejším sídlením městě siamských králů Ayuthaia. Zde se konal obřad, kdy dvě stovky laických mnichů v bílých řízách se modlilo za královo zdraví pod dohledem nelaických, tedy skutečných mnichů v oranžových řízách. Jak nás upozornila naše průvodkyně paní Eat (ano, tak se jmenuje, jakkoli to může připadat divné), důraz se klade na věkový mix. Modlili se tu vedle sebe starci i velmi mladí hoši. Královo zdraví je v povážlivém stavu, takže i slavnostní převlékání Smaragdového Buddhy (i v Praze naše Jezulátko převlékáme) obstarával korunní princ. Přejme králi, aby upřímná modlitba tolika lidí účinkovala.
