Čtenář Digineffu se mě ptá:
O kompaktních fotoaparátech je známo že mají velkou hloubku ostrosti - tj. že je vše ostré, zrcadlovky umějí udělat rozmazané pozadí, kompakty ne. To by znamenalo že kompakty by měly mít výrazně jednodušší ostření, chtěl bych říci že téměř nemusí ostřit, protože s velkou hlobkou ostrosti je jedno kam se ostří - vše bude stejně ostré. Tak proč kompaktům trvá mnohem déle než zaostří ?
Máte naprostou pravdu, že hloubka ostrosti je tak velká, že autofokus je do značné míry luxus. Naprosto komický je AF na mobilech, tam jsou ohniskové vzdálenosti tak krátké, že OPRAVDU není třeba ostřit. Připomínám, což jistě víte, že hloubka ostrosti je nepřímo úměrná ohniskové vzdálenosti, je tím větší, čím je "f" kratší. Však taky na úsvitu digi fotografie se dělaly kompakty s mechanickým ostřením typu "Box Tengor" nebo bakeliťák Pionýr z roku 1950, že se ostřilo "na kopečky" a "na hlavu". Tohle by mohlo být i nadále, ale lidi chtějí platit peníze za zbytečnosti a výrobci to vědí a proto jim vycházejí vstříc. Proč tedy ostří tak dlouho?
To souvisí se systémem "ostření na kontrast". Mechanika musí projet celé pásmo od makra po nekonečna a průběžně zaznamenává kontrast v různých pásmech. Pak se vrátí na to místo, kde bylo naměřeno nejméně odstínů, tedy největší kontrast - tam to bylo ostré. Názorně je to vidět tady na obrázku:
Všimněte si, že proužek DOLE zaznamenal méně jasových stupňů než proužek nahoře. Tam je největší kontrast, tudíž maximální ostrost. Pomalost je způsobena tím, že mechanismus musí projíždět CELOU dráhu, celé pásmo ostrosti.