Každý moderní fotoaparát je vybaven automatikou, která nastavuje clonu a rychlost závěrky podle toho, jaké je osvětlení a jaká je nastavená citlivost. Výborně to funguje v podmínkkách, kdy je světlo jendolité, typicky venku v krajině, na ulici za denního světla a pod. Jakmile ale jsou složitější světelné podmínky, automatika nemusí spolehlivě fungovat. Proč? Protože je ve scéně může měnit poměr vysokých jasů a hlubokých stínů. Ukázli jsme soi to na příkladu. Vysoce světlý objekt je na tmavém pozadí. Fotili jsme ohniskem 18 mm (= 28 ekv.) v automatickém režimu:
1/160 sec na F6.3
1/200 sec na F7.1
1/320 sec na F9.0
Je jasně vidět, že se expozice zásadně změnila, třebaže se nezměnill ani objekt, ani osvětlení: nejdřív bylo 1/160 na F6.3 a naklonec 1/320 na F9.0 - to jsou dva osvitové stupně rozdílu. Však taky ten světlý objekt je na první fotce přepálený, kdežto na poslední podexponovaný. Správná expozice je jen ta prostřední, kde světlá a tmavá jsou vyrovnané. Řešení je - kontrolou hiustrogramu si vychytat správné nastacvení clony a času při daném osvětlení a citlivosti a zjištěné hodnoty přenést na aparát v režimu M. Pak nebude vadit, ani když se nám do záběru dostane světelný zdroj:
Zde, kdybychom nechali automatiku v chodu, by záře lampy způsobila takové nastavení času a clony, že by snímek byl prakticky černý.
Cvičení zaostřování
V další části semináře jsme cvičili přenášení osřicího bodu. Volíme jednobodové ostření a režim jednorázové ostření (nikoli průběžné, tedy continuous / AI servo). Volíme scénu, kde jeden objekt vee blízko, druhý výrazně dál a cvičíme dvojice záběrů tak, aby jednou byl ostrý ten blízký, podruhé vzdálenější.
Dělá se to tak, že namíříme aparát tak, aby znaménko ostřicího bodu (červený čtvereček v hledáčku) nám bliknul na tom objektu, který chceme mít ostrý; držíme namáčknutou spoušť a poté dokončime kompozici záběru a exponujeme. Druhý snímek dvojice pořídíme podobně, ale pak je ostřicí bod na vzdáleném objektu. Toto cvičení je dobré si zkoušet doma ve volném čase, abychom se naučili ostřit na to, co chceme mít ostré, abychom měli autofokus pod kontrolou. Touto medodou děláme fotky jako přípravdu pro sendvič, jak je to popsáno v tutoriálu zde. Tato fotka vznikla spojením dvou obrázků:
